Zdravím z práce!

Vstávání v 5:30 mě vážně jednou zabije. Nesnášela jsem to na střední, nesnáším to na vysoké a nesnáším to, když je venku po ránu 5°C, po dešti a vítr s lehkým mrazíkem. A hlavně to nesnáším, když se takto brzké vstávání opakuje několikrát po sobě. Toleruju to tedy akorát v případě, že jedu někam na výlet.. ale to je mi stejně k ničemu, protože když vstát musím, tak musím!

Dneska jsem na moji PpPS (poslední mě čeká někdy v neurčitý termín). Včera jsem započala den ranní návštěvou v pekárně a koupila si ke snídani vynikající XXL palačinku s nugátem.. na dnešek jsem měla naplánováno totéž, ale bohužel neměli (ale mít by měli, říkaly obě prodavačky!), tak jsem se nakonec musela spokojit s borůvkovou kapsou (ale že byla výborná <3).

Ač to mám do práce asi 200m, tak cesta v nepříjemné zimě je vražedná! Navlečena v teplém tričku s dlouhým rukávem, svetru, šále a velmi, ale opravdu velmi teplém trenčkotu skoro až pod kolena a klepu kosu. Nechápu otce, kterého jsem střídala po noční! Ten si vyrazil domů pouze v mikině.. jde-li to tak nazvat.

Od rána se mi tu chce spát! Naštěstí se nic moc neděje.. Pokud zrovna nejdu na záchod a těsně před vchodem z něj nevyleze cizí chlap, kterého se tak ukrutánsky LEKNU, že ze sebe vydám jen takové to úderné čínské „HE!“ jako při tai boxu nebo něčem takovým XD Pán mi osvětlil, že byl jen zkontrolovat protékající vodu na pánském záchodě a že mi nic neudělá, ať se nebojím XDD

Mám chuť na špagety.. sice jsem je měla o víkendu, ale dala bych si takovou tu lehkou a chutnou verzi, co dělá P. To mi připomíná: znali jste od mala takové ty pravé italské špagety? Já totiž od narození (tedy spíš od doby, co jsem začala něco chápat a vnímat) měla za to, že špagety jsou prostě těstoviny a na to míchaná vajíčka s cibulkou a salámkem (což miluju do dnes!!!), ve škole jsem pak poznala Boloňské a nyní už i mamka vyrábí různé variace.. Nevím, jestli to bylo dobou, ale prostě tehdá špagety = těstoviny a míchaná vajka..

Btw, začala vycházet levná DVD Chůva k pohledání. Zaváděcí cena 1. dvd (2 díly) je 9,– (wtf?! – taky jsem si říkala :D). Jsem zvědavá, o kolik dražší bude dvd druhé.. Jelikož má 145 dílů, tipuju, že se to pěkně prodraží.. moc nerozumím jejich dvd po dvou dílech, ale budiž..

Tak to vidíte, píšu – čeho je moc, toho je příliš – a hned druhý den jsem tu s blogem. Aneb noční práce a spoustu věcí ke sdělení.. :)

Vypadá to, že nám snad i ta dovolená konečně letos vyjde! A to přímo do vysněného Španělska. Následuje zaťukání na dřevo – ŤUK ŤUK. Ták. Pólík se ujal vytřídění zájezdů a všechny teď svědomitě monitoruje tak, jako já monitoruju v práci vše možné chyby v O2.

Zrovna to mě čekalo včera v noci. Do práce jsem chvátala na poslední chvíli ověnčená taškou na ntb a kabelkou s věcmi na převlečení, svačinou, knihou, filmy atd.. Děda mi ještě stihl na schodišti ukázat mrtvou myšku v pastičce, která se sotva stačila zakousnout do přivázené kostičky sýru a zemřela.. No větší šok jsem mít nemohla :D .. Mrzí mě, že jsem nemohla myšku vyfotit, neboť čas byl neúprosný. Vím, že zejména P. by to jistě ocenil. Nemám pravdu? ;)

Čekala mě třetí dvanáctka. Společnost mi celou noc dělala moje drahá „Kejtý“. Celou noc a poprvé jsem vydržela v plně bdělém stavu a surfovala na jednom fashion fóru a na asosu. A po druhé hodině ranní jsem si i zdárně obhospodařila! :D

Nezapomenout: hlavně Klaxons a Sunshine! :D Nebo naopak? :D (unsure)

Štve mě škola. Debil já jsem si zapomněla zapsat Exkurzi, protože je, nevím z jakého důvodu, ve volitelných předmětech a ne povinných. Tak se modlím, aby na mě počkalo to poslední místo až zase bude povolen zápis.. A zapsat si musím taky tělocvik do Stagu, i když už ho mám zapsaný na KTV.. Tímto patří dík Jardovi! O stoupání adrenalinu, když pomyslím na to, kolik předmětů si potřebuju přehodit po domluvě s vyučujícími někdy až v říjnu, asi ani nemusím zmiňovat.. kdo to zná, ten ví.

Moc jsem se po noční nevyspala.. ale zdárně funguji dál a sedím na další noční! Dobře já.. Musím zmínit dnešní vynikající snídani – krekebrot (všichni víme, co to znamená) se šunkou a na vrch dezertní jogurt Tiramisu z Penny – vážně nejlepší, takže odteď kupuji. Oběd byl též velmi lahodný. Při sledování BNTM jsem se vychutnávala (až ve 13:49!) řízek s kaší. Mňam.

Budiž nám přáno dobré počasí na sobotní udění kuřat a klobás. Mňam.

Na závěr děkuji mladé talentované a zajímavé malířce Jessie za tuhle kresbu <3 (Pro srovnání.)

Nějak často mi teď chodí pošta z Asie! ;)) Dorazila mi Jahoda z Číny a nečekaný pohled od Erakis z Japonska, který mě vážně mile překvapil! Tímto děkuji <3 Dorazila i pohlednice z Londýna, kterou mi poslala Moň, která by mě měla zítra poctít svou návštěvou.

Když už jsme u té Asie, ráda bych Vám ještě zpětně ukázala dárky od Adu. Fotky jsou starší a konečně se mi hodí! První dárkem je tenhle nádherný ručně dělaný náhrdelník/náramek a druhým je obyčejné černé psaníčko s tradiční Čínskou látkou. Oboje se mi velmi líbí a zejména psaníčko tahám každou chvíli! (Lepší fotku psaníčka zatím, bohužel, nemám. Ale bude :))

A teď trochu k módě. O Grace Coddington jsem se tu poměrně nedávno zmiňovala. Nyní bych Vám ráda představila mou novou inspiraci – britskou stylistku Grace Woodward. Líbí se mi její neotřelý styl a velké brýle spolu s výraznou rtěnkou. Grace je novou porotkyní v BNTM a musím říct, že její výstupy si užívám možná víc než celou show!

PS: miluju sekáče a zejména ceny kus 30,–. Takhle jsem si minulý týden vyhrabala úžasnou George military vestu nebo sukni Amy Vermont.

Dneska ve 2 hodiny ráno jsem spolkla poslední Penbene a oficiálně jsem tak zakončila své marodění. Poslední dva, tři dny už mi bylo lépe a tak jsem si dopřála i krátké procházky.. Ráno jsem si ještě byla nechat potvrdit své zdraví u doktorky na kontrole.. Klasicky jsem měla zvýšenou sedimentaci. Neklasicky jsem dostala ještě další várku antibiotik :O Prý proto, že angína by se měla léčit 10–14 dní. Infekční ale už nejsem. Ve středu hurá na další kontrolu! Jej!

2 hodiny u doktorů jsou otravný, kór když dostanete 4 recepty a na 3× jdete do lékárny..

Odpoledne jedu do HK, na nákup, a pak jdeme s P. do kina – konečně se dočkáme, hlavně teda P. ;) Těším se, až si dám cheese a sladkej popcorn! Mám ho totiž raději než slanej. Jak to máte Vy? Jediné, co mi kazí náladu, je déšť – už by zas na nějakou dobu mohl přestat..

Rozhodla jsem se, že svůj „přívlastkový týden“ začnu již dneska, protože slovo „casual“ mě posledních pár dní přesně vystihuje. Jsem doma, ničím se nestresuju, nepospíchám nikam, moc se nezkrášluju a tak :) Navíc jsem si oblíbila nosit legíny a něco delšího k tomu – košili, tuniku a tak :) Od té doby neznám nic pohodlnějšího a hodlám tedy v nošení pokračovat :) Zrovna na jízdu autem, ale i nákup a kino je to snad to nejlepší, co může na sobě člověk mít!

vestička – George / košile – Mango / legíny – Zara / boty – vietnamci / klobouk – Claire's

Hezké (skoro)poledne,

jak již většina z Vás ví, byla jsem napadena angínou v tu nejnevhodnější domu! Celý čtvrtek jsem se snažila léčit, ale bylo mi to k prdu. V noci ze čtvrtka na pátek jsem nemohla mluvit, bolestí krku polykat a hlavně ne spát. Ráno jsem kolem sedmé celá vyčerpaná vstala a šla k doktorce. Verdikt zastupujícího doktora (na kterého já mám štěstí a který ve mě vyvolává takové divné pocity – píše na starém psacím stroji, nemá plášť, těžce dýchá, divně kouká, mluví a zvláštně vyšetřuje! Proti mé ultra moderní a milé doktorce je to propastný rozdíl!) zněl jasně: „slečno Barborko, máte angínu!“. Jen moment poté, co dořekl tato slova, zahřmělo a spustil se nekonečný slejvák. (Bez nadsázky!)

Z toho všeho mi bylo vážně na nic. Těšila jsem se na to, že pojedu pro P. do HK, nakoupíme na sobotní historicky první piknik (který, jak to tak vypadalo, měl konečně vyjít a měli přijít skoro všichni, které jsem zvala a chtěla vidět), zajdeme do kina na Inception, v sobotu budeme celý den kuchtit, celý večer debužírovat a v neděli se až do noci válet. A nic z toho se konat nebude, protože mám co? Angínu!

Nic nebylo ani z testshotů, které jsem měla konečně po 3 měsících udělat pro moji kadeřnici, aby zjistila, zdali jí budu vyhovovat do konceptu prezentace její práce. Prý příště.

Hlavně ale: Mrzí mě, že neuvidím Fenxy a jejího přítele, kteří si konečně našli čas a hlavně volný víkend.. Také mě (přes to všechno) mrzí, že nemůžu věnovat pár těch dnů Lucii, která přiletěla na dva týdny z NL.. přijde mi, že jsem se s ní pořádně neviděla (ano, neviděla.. pominu-li setkání v Kavárně a ráno před tím zmrzlinu na náměstí).. L. odlétá v úterý, ale mám slíbeno, že by se dnes odpoledne měla zastavit a dát si u nás kafe. Určitě to bude na chvíli, ale lepší chvíle, než nic.

Naštěstí se už cítím lépe, krk skoro nebolí. Hlava nebolí. Jídlo chutná. Prolézám blogy o bytovém designu, jídle a s beauty tipy. Začala jsem koukat na Australia's Next Top Model (vážně si myslím, že je lepší než ANTM?! :O). Sleduji, na vřelá doporučení mého Drahého, The Gates a zbožňuju ten seriál. Za chvíli se přejím výborné žampionové omáčky, své mastné vlasy svážu do culíku a budu promýšlet, jak příští týden naloží s tímto:

Manic Monday
Fashion Tuesday
Accessorize Wednesday
Beautiful Thursday
Casual Friday
Action Saturday
Lazy Sunday

Nemocná Barb.